Vlnobití

A pak se z chuchvalců bělostných mračen

spustí déšť.

Vlny se promění ve válečné běsnění,

křepčící kluci vybíhají z vody,

vřeštící holky balí pruhovaný deky

a všichni společně utíkáme —

schovat se pod ztrouchnivělou střechu.

Naše dočasné útočiště,

srocujem se, desítky promrzlých těl,

jiskříme statickou elektřinou.

Venku blesky trhají nebe na cáry,

vlny se nás snaží spláchnout,

až k nám nedosáhnou

jsme v teple, bezpečí —

před tímhle nepochopitelně divokym,

dokonale nepředvídatelnym,

a přece nám souzeným světem.

přečíst si další básničku